Jsou vaše peníze živé, nebo mrtvé?

‚‚Důchodový systém není žádná jistota. Stačily půlroční výpadky příjmů díky pandemii koronaviru a koncem září skončil systém v deficitu 30,4 miliard. Jestli si někdo myslí, že ho penzijní spoření zajistí na důchod, tak se hluboce mýlí. Bohužel na to většina lidí přijde až v době, kdy už je pozdě.‘‘ 

Lidé spoří a věří, že se tím zajistí pro horší časy nebo na stáří. Když pak peníze ve stáří potřebují, tak zjistí, že si za ně koupí mnohem méně, než budou potřebovat, protože peníze za dobu spoření přišly díky inflaci o podstatnou část své hodnoty.

Jedním z mnoha zakořeněných omylů je víra, že stát se o každého v důchodu postará. Důchod jistě nějaký bude, ale dnes nikdo nedokáže říct, jak velký důchod, kdo dostane až půjde do důchodu. Za posledních 100 let lidé vždy odcházeli do důchodu v jiném důchodovém systému, než v jakém se narodili. Ne nadarmo kdysi guvernér České národní banky Jiří Rusnok varoval lidi, že důchod je jen pojistka před bídou.

Důchodová reforma?

Stát neustále odkládá důchodovou reformu. Peníze, které na ni byly vyčleněny z privatizace státního majetku už dávno utratil. 

Se stoupajícím počtem důchodců a klesajícím počtem ekonomicky aktivních lidí bude do systému přispívat stále měně lidí, ale stále víc lidí z něj bude čerpat. Možnosti státu adekvátně zvyšovat důchody se budou stále snižovat. Jak se nedávno vyjádřil i jeden ze známých ekonomů, je ve hře i možnost, že se důchody nebudou valorizovat vůbec nebo se dokonce mohou i snižovat. 

Důchodový systém není žádná jistota. Stačily půlroční výpadky příjmů díky pandemii koronaviru a koncem září skončil systém v deficitu 30,4 miliard.

Investovat, spořit nebo utrácet?

Lidé často utrácí peníze za nejrůznější spotřební věci, které ani pořádně nepotřebují a pak jim chybí na investování. Pokud nebudete investovat, tak jediný, kdo na vašich penězích vydělá je banka, ve které je máte uložené. Nebudete-li se o své peníze starat, tak sice budete mít nominálně na účtu stále stejnou částku, ale čím déle je tam necháte ležet tím méně si za ně koupíte v době kdy je budete potřebovat.

Jestliže vaše peníze nebudou vydělávat alespoň tolik aby pokryly ztráty z inflace tak bude jejich hodnota stále klesat. Všechny tzv. spořící účty jsou mrtvé peníze, protože nikdy nenabízí tolik procent, aby překonaly inflaci. Pokud ano, tak jen na krátkou dobu, aby vás banka v rámci reklamní akce nalákala k převodu peněz jinam.

Jestli si někdo myslí, že ho penzijní spoření zajistí na důchod, tak se hluboce mýlí. Bohužel na to většina lidí přijde až v době, kdy už je pozdě. 

Nejde jen o ztráty způsobené inflací. Mnohonásobně větší ztráty jsou z toho, že lidé neinvestují. Ztrácejí tak dvakrát. Za prvé se jejich peníze znehodnocují inflací a za druhé přichází o peníze z investic. Jejich ztráta se násobí.

Bohužel pod pojmem investování si většina lidí představuje uložení peněz na spořící účet, penzijní spoření nebo stavební spoření. Přitom jen u stavebního spoření poplatek za uzavření smlouvy zpravidla tzv. „sežere“ výnos nejméně z prvního roku spoření, většinou ale ze dvou. Pokud se někdo rozhodne investovat například do fondů tak si většinou vybere konzervativní fondy nebo jiné s vyváženým přístupem, kde je minimální riziko, ale také bohužel minimální zisk. Všechny tři produkty mají většinou tak slabé výnosy, že sotva pokryjí inflaci.

Jiné druhy investování jsou zatím pro značnou část populace jen taková hra na zkoušku. Z výzkumu vyplývá, že víc než třetina lidí, kteří peníze investovali, na tento účel dali maximálně 10 tisíc korun. Odvážnější jsou přitom muži – každý desátý vkládá částku vyšší než 50 tisíc korun ročně. U žen je to jen každá dvacátá. I tady platí, že za zdrženlivost částečně mohou špatné zkušenosti z nejrůznějších mediálně známých kauz kde lidé o své peníze přišli.

Kolik spořit? Kolik investovat?

Podle nedávného průzkumu Raiffeisenbank tři z deseti oslovených respondentů spoří tisíc až tři tisíce korun. Více než tři tisíce dá stranou čtvrtina lidí (každý osmý dokonce i více než pět tisíc korun). Zhruba stejný počet Čechů měsíčně uloží částku mezi 500 až tisíci korunami. Pětina pak zvládne uspořit méně než pětistovku.

Průzkum naznačil, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím více je schopen měsíčně uspořit. Například čtvrtina vysokoškolsky vzdělaných respondentů měsíčně uspoří více než pět tisíc korun, z lidí se základním vzděláním je to jen osm procent. Na druhou stranu částku do pětistovky měsíčně uloží více než třetina lidí se základním vzděláním, z vysokoškoláků je to jen každý osmý. Jak z výše uvedeného vyplývá peníze tu jsou a není jich málo. 

Lidé mají v bankách a v jiných tzv. investicích 2,5 biliónu korun, ale neumí s nimi zacházet.

Dá se s tím něco dělat? Samozřejmě dá. 

Investovat do nemovitostí může každý komu je 18 a více let a může to dělat tak dlouho dokud není omezen na svéprávnosti. Investice do nemovitostí máte pod kontrolou. Nemovitost má za každých okolností svoji hodnotu. Ne jako akcie, u kterých ráno nevíte, jakou hodnotu budou mít večer. Nemovitostí přináší investorům peníze každý měsíc. Ne jako akcie, kdy dostanete dividendu jednou za rok, a to se ještě neví, zda vůbec bude nějaká vyplacena a v jaké výši. 

Kdo nechce nechat své zajištění náhodě investuje do nemovitostí. Nepotřebujete milióny, ale potřebujete vědět jak na to. I s jednou výplatou můžete s investováním začít. Vše potřebné se dozvíte na kurzu „Jak investovat v době krize“. 

Proč v době krize? Protože v době krize jsou vždy nejlepší příležitosti k investování.