Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oblasti bydlení. Cena nájemného se podle Českého statistického úřadu meziročně zvedla o 3,8 %. Přitom průměrný index spotřebitelských cen se zvedl pouze o 2,1 %.
Bohužel jen minimum pronajímatelů má ve svých nájemních smlouvách zakombinován způsob, jakým bude nájemné zvyšováno.
Myšlenka na to, že se s nájemcem nějak dohodnu je už předem odsouzena k nezdaru. Jen těžko lze očekávat, že nájemce bude dobrovolně souhlasit s navýšením nájemného.
Prosazovat zvýšení nájemného cestou soudního rozhodnutí je cesta strastiplná a je otázka, jestli náklady spojené s právním zastoupením následně nespolknou podstatnou část vysouzeného zvýšení nájmu.
Nájemník by měl být před podpisem upozorněn na to, že nájemné se bude průběžně zvyšovat. Pravidla pro to mohou být různá. Může to být přesně dohodnutou částku či dohodnuté procento z nájemného za předchozí rok.
Za objektivně spravedlivé považuji takové ujednání (uvedené v nájemní smlouvě) o tom, že nájemné se k dohodnutému datu zvyšuje o míru průměrné inflace za předcházející rok. Pro případ katastrofického scénáře dávám do smluv ještě větu o tom, že v případě, kdy měsíční inflace překročí hranici 5 % zvyšuje se nájemné od příštího měsíce o míru inflace dosažené v předcházejícím měsíci.
Ať už jsou vaše ujednání o zvýšení nájmu jakákoliv, jedno je jisté, pokud nebudete nájem zvyšovat, bude se jeho hodnota snižovat právě o hodnotu inflace. Jeden rok to možná není problém, ale pokud se podíváte do přiložené kalkulačky inflace, tak budete v šoku, co dokáže inflace udělat s nájemným, pokud se nezvyšuje třeba po dobu 10 let.
https://www.finance.cz/makrodata-eu/kalkulacky-aplikace/inflace/