Náklady na nájemní bydlení představují v rodinném rozpočtu dominující položku. Tuto informaci by si pronajímatelé měli uvědomovat zvláště v těch případech, kdy uzavírají nájemní smlouvu s novými nájemci. Klíčovou otázkou tak je, zda je budoucí nájemce schopen platit dohodnuté částky.
Mnoho pronajímatelů se ostýchá prověřovat nájemníka z hlediska jejich příjmových možností. Podle mne ujištění nájemců, že „peníze nejsou problém“ jsou právě u těchto lidí problém největší. Pro některé lidi peníze skutečně nejsou problém, protože už předem vědí, že je platit nebudou.
Pronajímání je byznys, a proto by pronajímatel měl předem vědět, jak bude naplněna jeho příjmová část. Předložení pracovní smlouvy a mzdového výměru by mělo být standardem.
Záměrně nepíšu výpisem z účtu, ale mzdového výměru. Protože jedna věc je, co zaměstnanec dostává na účet, druhá věc je na co má nárok a je zajištěno jak pracovní smlouvou, tak mzdovým výměrem. Jestli zaměstnanec prémie dostane nebo nedostane nebude rozhodující a nemůže na nich stát schopnost nájemce uhradit nájemné v plné výši. Pokud je nájemce vyplácen takříkajíc „na ruku“ vždy hrozí, že do ruky nedostane nic (nebo méně, než bylo sjednáno) a stejné nic „dostane“ i pronajímatel.